Tam kolem jezera

Tam kolem jezera
s vodou tichou
s očima na hladké hladině
uprostřed nepatrných vln
chodila duše má
a v klidu jezerním
hledala barvu
a melodii svou....
Život se vytrácel
dech ubral na síle
v srdci se uhnízdil
mrtvolný klid...
Duši mou vyděsil
z tváře se odrážel
na druhé okolo
očima zářil mi,
neklidné začalo
mé srdce být.
Jakoby ta voda
z jezera zhasila
v srdci mém
oheň
na troud...
Ta síla zklidnění
vedla jen k trýznění,
k cestě,
kde stačí
se dvěma mincemi
zaplatit
a přeplout Styx...
Co plamen poslední
zachrání před zmarem?
Vítr, co zafouká
tak akorát.
Plamen se rozhoří,
oheň se rozzáří.
Srdce zas naplno
začne mi bít.
Ten dotek ledový
náhle je v čudu
Nechci už v životě
takovou nudu.
Chci hořet plamenem
chci sálat, hřát.
Očima na druhé
zase se smát.
A nebo vysílat
protestu škleb,
hlavně ne skomírat...
Barva tvá, duše má
bude víc ohnivá,
vzpomeň si,
začni zas žít.
Spal cestu k jezeru
k větru teď nastav tvář.
Dovol si v rytmu svém
dýchat a být.