Rozhodnutí

Z jedné strany na druhou
přelévá se vlna za vlnou
vlnky, vlny, vele vlny
kolem mne i nade mnou,
tvoří víry, vystřikují,
prsty větru je pak nutí,
aby zvedly ještě více
k nebi svoje rozpálené líce...

Nebe mizí, světlo s ním,
všude moře, vlny, vlnky,
srdce mé se rozpouští,
rozpouští se do té vody
ztrácí svůj tvar, podobu,
neví, čí je,
komu patří,
kam zamířit,
co chce spatřit,
kde zůstalo?
Srdce moje,
přece moje vnitřní boje
nezničí tvou záři, chtění,
nezdolají to, kdo jsi,,
neutopíš samo sebe
dřív,
než nad hlavou zas nebe
objeví se plné hvězd...

Hvězd, co provedou tě bouří,
skrze tmu i slepotu,
jako strážci na svých místech
objeví se ve chvíli,
kdy víra má na palubě vodu
kdy hladina tvého bolu
přetekla tvé schopnosti,
kdy odplula všechna síla,
kdy se zcela vyčerpaly
všechny tvoje možnosti...