Poslední paprsek

V temnotě krčíš se,
ubohá duše má,
ve tmě
a ve strachu
choulíš se do sebe...

Námraza tvrdá
z vlhkého proudu slz
drží tě v šachu...
Čím větší chlad,
tím pevněji tě svírá
v objetí ledovém.

Dech vytrácí se,
strach hlasitě roste,
kramfleky bot
v nejbližším okamžiku
přitiskne to,
co ještě zbylo.
do prachu,

do lásky...

Poslední paprsek
tam kdesi na dně
na křídlech naděje
ozáří nebe,
nebe i tebe,
duha ti nad hlavu
vítězný oblouk stvoří.