Parkury emocí

Dnes jedu druhé kolo,
zdá se, že konečně opravdu sedím naplno v sedle.
Skáču a překonávám jednu překážku za druhou.
Ulehčeně si oddechnu,
zapomenu se soustředit
a náhle vyletím ukrutnou rychlostí kamsi mimo skutečnost.

Tak znovu,
krok za krokem,
den za dnem,
pocit za pocitem.....