Jak na nebi ohňostroje
06.01.2018
Jak na nebi ohňostroje
myšlenky lítají moje.
V celé hlavě cosi tvoří
obrazce, jak vlny v moři...
Kam pohlédnu, tam to blýská,
nebo čímsi kdesi tříská.
Klid jak jehlu v kupce sena
hledat smysl vůbec nemá.
Skutečnost je zcela jiná
od mých přání vzdálená.
Nemá smysl přáním týrat
svá pokleslá ramena.
Čím překvapí teď a tady?
To netuší nikdo z nás.
Očekávat jenom můžem,
že to přijde právě včas.
Právě teď a v tuto chvíli,
v místě, kde teď celý jsem,
mohu zvolit směr a čekat,
kam v přítomném okamžiku
budu časem, v kterém žiji,,
dobrovolně zanesen.
Budu-li se bránit tomu
nezmění to vůbec nic.
Nelze, než to nechat plynout
a jak s křídly naskočit.
Naskočit a pozorovat
překvapení přijímat,
být tu, letět, nebojovat,
Na myšlenky jak na hvězdy
podívat se a jít dál.

