Brouzdám se v gumácích zapomnění

🌹
Ach....
Brouzdám se
v gumácích zapomnění
v myšlenkách,
jak v kalužích po dešti...
Ó ano, neřekla jsem,
že stěhuji se,
že odešla jsem
ke svým hrám....
Že toulám se až
Bůh ví, kam....
Že toulám se až kdesi v kraji
kde představy si spolu hrají
a jen tak nepustí mne zpátky,
když rozjedou se snové hrátky...
Ach, tam nádherné je jen tak být,
a v barvách duhy
nový svět si vykouzlit...
Pak pohrávat si s ním a tvořit
tu přikreslit to, tamto zbořit...
Ach, sny mé, odvádíte skvěle
pozornost od všeho,
co se tady a teď děje....
Když s vámi jsem,
tak skutečnost
do minulosti utíká...
Utíká
a nelze ochutnat už znovu,
každou tu chvíli,
kterou prošvihla jsem
v kraji,
kde sny přenádherné se mi zdají...
jen skutečnost,
ta prostě ne.
Ach...
🌹