Báseň s poselstvím - pro Lídu

Tvé srdce hledí k nebi vstříc
tvůj denní chleba je si říct
žít i dnes budu přece já
a když to půjde,
tak jen zvesela.

Jsi krásná duše,
která skrze osamění
svůj život
i své srdce mění
a tím i celé okolí...

Vůně opravdovosti
line se z tvých kroků
vyrostla z bolesti
minulých roků
a stvořena je z křehkosti,
zdobena slzami tvé lásky,
která až za hvězdné nebe sahá
a zpět objímá tě
kolem ramen tvých
když smutek přijde
na okraj propasti času
zkušeností tvých.

Nádherně žiješ
kroky tvé jsou pevné
váhání překonáváš sluncem v duši,
sluncem v duši tvé zrozeným
z pramene vody utrpení,
kterou pila jsi víc,
než jiní,
která tě k životu
znovu a znovu
i dnes probouzí.

Láska tě konejší,
ve své náruči tě chová,
slzy tvé otírá
a znova a znova
plnost a chuť žít
ti do žil vlévá
s rozedněním...

Nový den vítáš
s lehkým pousmáním
a s myšlenkami na věčnost,
na vlny života,
které unáší tě stále
nahoru a dolů,
ve své neskutečné
někdy tak syrové kráse...