E-Sbírka veršů básnířky Flow Bá snění

Ve chvílích prazvláštních,

kdy z nekonečna přichází obrazy,

ve Flow se nová báseň zrodí...

Novinka

sbírka veršů Královny menopauzy

Novinka 

sbírka veršů Duhová záře

Kde se bere tolik krásy, naděje, soucitu, a to vse dané do volných veršů... ta vnitřní díla Ženy toto umí, jen to plně uvolnit zevnitř ven... kolik je pro mě v tom všem inspirace, děkuji.

Zase mam zimomriavky, keď čitam tuto nadhernu basen. Marci, ďakujem. 

Marci milá.. Děkuji za Tvé básničky.. 

Pročítám si je zas a znova a před očima se mi noří obrazy tvých prožitků, které opisuješ slovy...

 Vidím obrazy stromů, smích i pláč, zoufalství i srdce plné lásky. To vše vidím za tvými slovy.. .

A to mě baví. Představovat si jaký zážitek máš zrovna za sebou, když píšeš ten, či onen verš.. .

A můžu číst stále dokola, protože obrazy se mění... Podle nálady, denního světla, či hudby, kterou poslouchám...

Děkuji za tyto nevšední prožitky...

Děkuji za tvé krásné a hluboké podněty.

Brigita Tóthová

Marci, Tva slova, basne, sdileni se mnou vzdy rezonuji a rezonovat budou, vzdy mi odkryji nejakou vrstvicku a ukazi neco blize k sobe same, tahle zpetna vazba nejde popsat slovy - tohle jde ze srdce do srdce, nebo z duse do duse, nevim, ale dekuji

Verča

Marcelko...,

S jakou lehkostí poskládat slova díků a obdivu k takovému dílu jemnosti a něhy.

Když pročítám naladěna na srdce, intenzívně cítím vše, co už jsem prožila a k šílenství vlastní pravdy, tedy až mrazení v těle, zjišťuji, že jsem v Tvých verších tisíckrát viděna. Tak jak šel životní čas, kde se snad vystřídalo úplně všechno...závoje a masky, zrcadla, skutečnosti a hlubiny, vnitřní zrak, slupky zdání jako iluze, proměna zevnitř, transformace, prostor a čas, zapomnění prožitého a věčná naděje, kaluže a bláto, utíkání od skutečnosti a návraty, kouzlení a sny, věčné lásky, boření a obnova, renesance vidění sama sebe.........když nevidíme, za čím vším je láska. Ale taky proud světla ukotvující se v Matce Zemi a zároveň v nekonečné Nebeské Výšině. Jednota obou, když potom jsme v síle.

Tvé básně jsou jak hluboká ženská tůňka, vedená zralostí zkušené ženy, která vidí život srdcem. Poháněna vlídností života, avšak i realitou. Neméně vírou v konečnou slastnou harmonii celku, po které my ženy tak toužíme.

Nesmiřitelně znovu k nádechu a výdechu vedou mě Tvoje verše. A taky spočinout v tichu a uvnitř sebe. Je v nich vše, co zralá žena ví.

Objevila jsem skrze Tebe bohatost a krásu poezie, která v dětství zůstala nedotčena.

S vděčností a obdivem Irena Rychtera 

Marci, tvoje verše sa vždy tak hlboko dotknú mojej duši...tam niekde vnútri sa niečo zachveje...niečo jemne zanôti, zabrnká, duša sa usmeje....ďakujem, že sa s nami delíš

S vděčností Janka